VYZNÁNÍ
........Miluji všechny bubny a perkuse. Toužím je poznat všechny. Miluji každou hudbu, která má duši a byla nebo je složena srdcem. Jsem bubeník a na mé Cestě bubeníka jsem rád za každé zastavení, za každé setkání, za každý nový zvuk, nově objevenou hudbu. Učím rád na každý nástroj na který hraji a učím kohokoliv, komu hoří srdce touhou se hře na vybraný nástroj naučit.
Hudba je mostem mezi vědomím a nevědomím. Hudba z nás vyvěrá jako zvukové zhmotnění našich vnitřních obrazů.
Někdy je divoká, někdy je klidná. Jako my, lidé.
Jsem blíženec. Bytostně potřebuji rovnováhu. A tak s láskou celý život balancuji mezi hudebními styly a druhy bubnů a perkusí ale i mezi duchovním a fyzickým životem jako artista na napnutém laně.
Občas se vše daří, občas sletím.
Ale i když padám a mám strach, někde hluboko v sobě mám zakódováno, že je vždy pod lanem záchranná síť.
Síť upletená z touhy, víry, naděje, radosti a neochvějného přesvědčení.
Přesvědčení, že je má 38 let dlouhá Cesta bubeníka požehnaná vesmírem.
Vím, že když spadnu, najdu vždy dost sil na to se zvednout a vylézt na to lano zpět.
Někdy vylezu sám.
Častěji však jen za pomoci rodiny, vzácných přátel, kolegů, fanoušků a dost často i díky "štěstí".
Jedno je však jasné. Nic z toho o čem jsem ve svém vyznání psal by nebylo, nebýt Vás.
Ano, Vás.
Vy co zrovna teď čtete tyto řádky a možná přemýšlíte nad tím, že jsem totální mimoň :-D
Vy dáváte smysl tomu všemu.
Vy co zrovna přemýšlíte nad tím že si koupíte lístek na koncert, objednáte workshop, teambuilding, přednášku, zarezervujete kurz, objednáte konzultaci s bubínkem štěstí, nebo CD a nebo si počkáte s chutí, až sebou zase fláknu o zem :-D
Bez Vás, by nic z toho všeho nemělo smysl.
A tak na závěr děkuji za to že jste, neb díky Vám, mohu být i já, má hudba, zvuky, melodie, rytmy, lekce.
Bez Vás by má Cesta bubeníka, byla jen cestou zbloudilého, pomateného kejklíře.
Jednou už se nebudeme potřebovat.
Jednou už budem muset a možná i budeme chtít kráčet sami.
Ale teď jestě ne. Dnes ne.
Dnes hrajme, tancujme, bubnujme, oslavujme život tvořením, sdílením, kreativitou,
objevováním nových možností, odkrýváním tajemství.
S poděkováním, pokorou a vděčností,
Váš Ivo Batoušek.
Hudba je mostem mezi vědomím a nevědomím. Hudba z nás vyvěrá jako zvukové zhmotnění našich vnitřních obrazů.
Někdy je divoká, někdy je klidná. Jako my, lidé.
Jsem blíženec. Bytostně potřebuji rovnováhu. A tak s láskou celý život balancuji mezi hudebními styly a druhy bubnů a perkusí ale i mezi duchovním a fyzickým životem jako artista na napnutém laně.
Občas se vše daří, občas sletím.
Ale i když padám a mám strach, někde hluboko v sobě mám zakódováno, že je vždy pod lanem záchranná síť.
Síť upletená z touhy, víry, naděje, radosti a neochvějného přesvědčení.
Přesvědčení, že je má 38 let dlouhá Cesta bubeníka požehnaná vesmírem.
Vím, že když spadnu, najdu vždy dost sil na to se zvednout a vylézt na to lano zpět.
Někdy vylezu sám.
Častěji však jen za pomoci rodiny, vzácných přátel, kolegů, fanoušků a dost často i díky "štěstí".
Jedno je však jasné. Nic z toho o čem jsem ve svém vyznání psal by nebylo, nebýt Vás.
Ano, Vás.
Vy co zrovna teď čtete tyto řádky a možná přemýšlíte nad tím, že jsem totální mimoň :-D
Vy dáváte smysl tomu všemu.
Vy co zrovna přemýšlíte nad tím že si koupíte lístek na koncert, objednáte workshop, teambuilding, přednášku, zarezervujete kurz, objednáte konzultaci s bubínkem štěstí, nebo CD a nebo si počkáte s chutí, až sebou zase fláknu o zem :-D
Bez Vás, by nic z toho všeho nemělo smysl.
A tak na závěr děkuji za to že jste, neb díky Vám, mohu být i já, má hudba, zvuky, melodie, rytmy, lekce.
Bez Vás by má Cesta bubeníka, byla jen cestou zbloudilého, pomateného kejklíře.
Jednou už se nebudeme potřebovat.
Jednou už budem muset a možná i budeme chtít kráčet sami.
Ale teď jestě ne. Dnes ne.
Dnes hrajme, tancujme, bubnujme, oslavujme život tvořením, sdílením, kreativitou,
objevováním nových možností, odkrýváním tajemství.
S poděkováním, pokorou a vděčností,
Váš Ivo Batoušek.